PRAHA - Minulý týden uběhlo 40 let od proražení prvního tunelu metra pod Vltavou. Trhací práce nebylo možné pod řekou nebo pod historickým centrem Prahy provádět, a tak se použil prototyp mechanického razícího štítu.

Obří stroj, předchůdce dnešní Adély či Tondy, vyrazil od Mánesova mostu a 18. 10. 1976 dorazil do stanice Staroměstská...

Stavba razícího štítu u Mánesova mostu (1976, Archiv Metrostavu).

Mechanizovaný komplex TSčB-3 bylo prototypové zařízení konstruované speciálně pro hydrogeologické podmínky v Praze. I dnes se razící štíty vždy konstruují pro určitý typ podloží. Stroje byly dva a dokázaly prorazit maximálně 60 - 70 metrů za měsíc. Moderní stroje TBM Tonda a Adéla postupovaly při dostavbě pražského metra rychlostí přes 400 metrů za měsíc.

Pro výstavbu tunelu pod Vltavou byl použit takzvaný lisovaný beton, což byla svou dobu velmi pokroková metoda. "Beton se pumpoval do ocelového bednění a tam se lisoval, až dostal dostatečnou pevnost, aby unesl horninu. Zaplnil všechny kaverny. Dones je tunel v docela dobrém stavu a neteče," komentoval výročí bývalý generální ředitel stavební společnosti Metrostav Jindřich Hess, v té době hlavní stavbyvedoucí raženého tunelu.

Razící štít během prací na ražbě tunelu pod Vltavou (1976, Archiv Metrostavu).

Dnes Vltavu podcházejí čtyři tunely pražského metra. Kromě výše uvedeného jsou mezi stanicemi Karlovo náměstí - Anděl a Florenc - Vltavská. Naposledy spojil Holešovice a Troju na lince C. "Jedinečnost tohoto tunelu tkví ve skutečnosti, že tubus se betonoval v suchém doku na pravém břehu Vltavy a posléze se pod řeku nasunul," doplnil tiskový mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Ačkoli provoz metra byl v Praze zahájen již v roce 1974, první soupravy pod Vltavou projely až v roce 1978, a to na prvním provozním úseku trasy metra A z Náměstí Míru přes centrum na Leninovu, což je dnešní Dejvická.

Proražení tunelu u stanice Staroměstská (1976, Archiv Metrostavu).