PRAHA - Jakékoli omezení provozu tramvají v Praze znamená citelný zásah do tepu každodenního života města. Jedním z důvodů krátkodobých výluk jsou i dopravní nehody, které se nevyhýbají ani tramvajím.

Jen za polovinu letošního roku zaznamenal pražský dopravní podnik 672 nehod tramvají, za rok 2015 to bylo 1359 nehod...

Letošní nehoda náklaďáku s tramvají v Karlíně (27. července 2016, HZS DPP)

Zdaleka největší podíl na nehodách mají kolize s motorovými vozidly. Za prvních šest letošních měsíců zaznamenal Dopravní podnik hlavního města Prahy takovýchto incidentů 556, v loňském roce 1095. Převážnou většinu těchto nehod zavinili řidiči automobilů. Jen méně než každou sedmou mají na svědomí řidiči tramvají. Ze statistik za posledních šest let navíc vyplývá, že podíl na zavinění dopravních nehod ze strany řidičů tramvají postupně klesá.

Příčiny nehod jsou nejčastěji nepozornost, nerespektování odlišnosti provozu tramvají ze strany řidičů automobilů, ale i jejich neznalost dopravních předpisů, které platí pro provoz tramvají – především, co se týče přednosti v jízdě. Tramvaj nemůže jednoduše změnit směr a brzdná dráha tramvaje je delší než u silničních vozidel.

Při nehodě tramvaje v Karlíně se zranili cestující i oba řidiči  (27. července 2016, HZS DPP)

Dalším nezanedbatelným faktorem je pochopitelně hustá doprava a množství křižovatek v centru města, kde tramvaje sdílí kolejiště ve větší míře s běžným provozem. Tím je ovlivněna i statistika nehod na tramvajových linkách. Varovné je, že se v posledních letech mírně zvyšoval počet nehod tramvají, jejichž účastníkem byl chodec. Během první poloviny letošního roku se v Praze takových nehod stalo 41 a za celý loňský rok 99. Také chodci často nerespektují, že byť jsou na přechodu, musí dát tramvaji vždy přednost. Na tento fakt se dopravní podnik snaží upozorňovat například školáky v rámci kampaně 'Není cesty zpět'.

Čtěte také...
- Již popáté v tramvaji zazní: Není cesty zpět (vydáno 28. dubna 2014).
  (zdroj: www.vlcoun.cz).

Havarované tramvaje loni na Klárově (8. prosince 2015, Týdeník policie).

Likvidaci mimořádných událostí a tedy i nehod zajišuje v pražském dopravním podniku Provozní dispečink tramvají. Vyšetřování událostí je v gesci Policie ČR, případně dalších vyšetřujících orgánů, jako je například Dopravní inspektorát či Drážní úřad.

Pro opětovné zprovoznění tramvajové tratě je zapotřebí především uvolnění dopravy, čemuž předchází zajištění veškerých stop, které vedly nebo mohly vést ke vzniku události. V určených případech nebo na příkaz vyšetřujícího orgánu je následně se soupravou nebo vozidlem nakládáno zvláštním způsobem z důvodu dalšího zjišťování příčin. Děje se tak například pro potřeby soudních znalců z oboru dopravy. Ve chvíli, kdy došlo nebo mohlo dojít k poškození tratě a dalšího jejího příslušenství, jsou na místo přizvány další kompetentní útvary, které rozhodnou, zda a eventuálně za jakých podmínek je možno tratí projíždět.

Nehody se nevyhýbají ani tramvajím s autobusy (28. dubna 2015, Policejní deník).

Řidiči tramvají se každé čtvrtletí zúčastňují pravidelných školení v délce 4 hodin. Na těchto školeních jsou za pomoci výkladu mistrů odborného vzdělávání a audiovizuálních materiálů seznamováni se změnami v provozu a předpisech, jsou jim zopakovány pracovní postupy při ovládání různých typů tramvají a další témata, která se váží k výkonu jejich práce.

Součástí školení jsou také pravidelná školení BOZP, zdravovědy a požární ochrany. Jedním z pravidelných témat je rovněž rozbor dopravní nehodovosti, kdy jsou s řidiči tramvají rozebrány příčiny nejčastějších nehod a jsou jim představena nejčastější místa, kde k nehodám dochází. Dále byl v prvním čtvrtletí roku 2016 do pravidelného školení zařazen hodinový blok psychologického školení, jak ovládat své já při komunikaci s neurvalým cestujícím.

Loňská nehoda v Modřanech si vyžádala 23 zraněných (28. dubna 2015, Policejní deník).