PRAHA - Trasa metra B si před týdnem užila svoje třícátiny. Dopravní podnik hlavního města Prahy proto na uplynulou neděli a pondělí připravil speciální jízdy historické soupravy 81-71, která provoz na 'béčku' donedávna zajišťovala.

Fotografie v článku tak přibližují provoz této soupravy, samotný článek pak připomíná průběh rozšiřování žluté trasy metra B...

Florenc v neděli při speciálních jízdách soupravy (1. listopadu 2015, Jakub Lachout).

K samotnému výročí jsme informace uváděli v článku minulý týden. Žlutá linka pražského metra zahájila svůj provoz 2. listopadu 1985 ve stanici Náměstí Republiky. Ve svých počátcích mělo 'béčko' pouhých sedm stanic a měřilo 4,9 kilometru. Dnes je trasa se svými 24 stanicemi a více než 27 kilometry nejdelší v systému pražského metra. Z 24 stanic jich je 15 bezbariérových. Nejkratší mezistaniční úsek na trase B je mezi stanicemi Můstek a Národní třída – 500 metrů, nejdelší úsek je pak mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Radlická – 2140 metrů.

Víte, že...
...na Náměstí Republiky se při otevření metra konalo shromáždění pracujících a budovatelů?
...první jízda metra byla určena pro představitele KSČ a čestné hosty, až pak pro zástupce podniků a pozvané?
...teprve v odpoledních hodinách bylo nové metro otevřeno pro běžné cestující?
...vstupenky pro první den provozu metra B byly rozdávány zdarma a platily pouze na novou trasu?

V pondělí souprava jezdila na běžném pořadí (2. listopadu 2015, Jakub Lachout).

Trasa metra B se projektovala již od roku 1970 a se stavbou prvního úseku se začalo v roce 1979. Tehdy byly v provozu již první úseky tras A a C metra. Žlutá trasa B měla převzít přepravní zátěž nejstaršího směru provozovaného pražskou městskou hromadnou dopravou z Karlína na Smíchov, kde jezdila již koněspřežná tramvaj.

2. listopadu 1985 byl zahájen provoz na prvním provozním úseku tratě B Smíchovské nádraží – Sokolovská (I.B) se 7 stanicemi: Smíchovské nádraží, Moskevská, Karlovo náměstí, Národní třída, Můstek, Náměstí Republiky, Sokolovská. Současně byl zahájen provoz jednokolejné obousměrné manipulační spojky B – C na Florenci. DNe 26. října 1988 pak soupavy metra pokračovaly ze Smíchovského nádraží na Dukelskou se 3 stanicemi: Radlická, Švermova, Dukelská.

Souprava 81-71 na Andělu, dříve Moskevské (1. listopadu 2015, Jakub Lachout).

Dne 22. února 1990 došlo v Praze k přejmenování třinácti stanic metra. Na trase B se změnila Dukelská (Nové Butovice), Švermova (Jinonice), Moskevská (Anděl) a Sokolovská (Florenc). Odtud pak 22. listopadu téhož roku pak soupravy zahájili provoz z Florence přes Křižíkovu, Invalidovnu a Palmovku na Českomoravskou.

Z Nových Butovic 11. listopadu 1994 svezlo metro první cestující až na Zličín, na prodloužení vzniklo pět nových stanic: Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín. Součástí úseku je most přes údolí Prokopského potoka. Současně byl zahájen pravidelný provoz depa Zličín. Posledního prodloužení se trasa B dočkala až 8 listopadu 1998, kdy se vlaky vydaly z Českomoravské na Černý Most a zastavovaly ve stanicích Vysočanská, Rajská zahrada a Černý Most. 

Interiér dnes již historické soupravy metra (1. listopadu 2015, Jakub Lachout).

Další stanice zůstaly rozestavěné a z finančních důvodů se dokončovaly až za provozu. Hloubětín se tak otevřel 16. října 1999 a stanice Kolbenova pak 8. června 2001. O rok později provoz metra výrazně ochromily povodně, během kterých bylo zaplaveno 11 stanic a odstraňování následků trvalo celý rok. 

Čtěte také...
- Béčko slaví! Připomeňte si jeho začátky (vydáno 30. října 2015).
  (zdroj: www.vlcoun.cz).

Na Lukách býval tenhle pohled téměř typický (1. listopadu 2015, Jakub Lachout).