LIBEREC - Počínaje šestou hodinou ranní v pondělí 3. října zahájil koordinátor veřejné dopravy v Libereckém kraji, společnost KORID LK provoz Centrálního dispečinku IDOL v ověřovacím provozu.

Liberecký kraj a KORID LK proto uspořádal tiskovou konferenci, a tak Informační portál Vlčoun.cz mohl nahlédnout dovnitř...

Pracoviště Centrálního dispečinku (3. října 2016, Zdeněk Mazánek).

Ověřovací provoz bude sloužit k prověření a postupnému doladění jednotlivých funkcí a komunikace mezi všemi zúčasněnými subjekty. Od počátku roku 2017 by měl dispečink fungovat již v plnohodnotném provozu.

"Aktuálně jsou v dispečinku k dispozici data autobusových dopravců BusLine, ČSAD Liberec, Compag CZ (regionální dopravce v okolí Mimoně - poznámka redakce) a ČSAD Česká Lípa a také pilotní data Českých drah. V běžný pracovní den dispečink nyní sleduje jízdu 2608 autobusových a 539 vlakových spojů. Postupně budou do systému zapojováni další dopravci, linky a spoje v Libereckém kraji," uvedl krajský radní Vladimír Mastník.

Mapa Libereckého kraje s vyznačenými spoji (3. října 2016, Zdeněk Mazánek).

Jiří Hruboň pověřený řízením společnosti KORID LK podotkl, že Liberecký kraj disponuje nejpropracovanějším systémem dopravy v ČR díky velkému množství přestupních bodů. V dubnu 2016 proto byl předložen záměr na zřízení Centrálního dispečinku, v září 2016 byly vysoutěžení dodavatelé. Provoz dispečinku bude stát zhruba 200 tisíc korun měsíčně, navíc ho příští rok čeká přesun do rekonstruované budovy v těsném sousedství sídla Libereckého kraje.

Vedoucí projektu dispečinku Pavel Jaško uvedl tři hlavní body nového dispečinku. Jednak jde o přehled, jak spoje jezdí, dále o návaznost spojů a nakonec o vznik virtuálních odjezdových tabulí ze všech zastávek pomocí webu a mobilů.

Přehled přestupových míst s reálnými časy jednotlivých linek (3. října 2016, Zdeněk Mazánek).

Centrální dispečink Libereckého kraje je v provozu denně od 4.00 do 24.00 hodin. Provoz zajišťují celkem čtyři dispečeři ve dvanáctihodinových směnách (s pauzou při noční směně od 0.00 do 4.00 hodin), kdy je přítomen jeden z nich, při špičkách i dva. Spojení mezi dispečinkem a vozidly se děje přes odbavovací strojky, mající v sobě GPS a mobilní kartu, které každých 15 vteřin vysílají informace o poloze vozidla, jež se porovnávají s jízdním řádem. U vlaků je toto komplikovanější, zde je dispečink informován přímo od dopravců.

Pro přestup slouží v jeden den až 1260 vazeb. V případě vzniku zpoždění jednoho spoje a nutnosti vyčkat u druhého jsou řidiči popřípadě výpravčí na dráze informováni zprávou, doručenou do odbavovacího systému zobrazeného ikonou v podobě obálky. Pro každou přestupní vazbu jsou přesně definovány čekací doby s ohledem na četnost spojů na lince nebo na další návazné vazby daného spoje.

Příklad konkrétní zastávky s jednotlivými spoji (3. října 2016, Zdeněk Mazánek).

Podobný systém je již zaveden v Praze, v Jihomoravském, Pardubickém, Královéhradeckém, Zlínském a Severomoravském kraji, pro České dráhy to však je po Praze a Brně teprve třetí systém, do kterého jsou začleněny.

Do systému mají zájem se zapojit i další dopravci. Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou však zatím vyčkává, jak se bude systém vyvíjet. Jeho zapojení do systému bude technicky náročnější, očekává se, že se tak stane na jaře 2017 s tím, že se to nebude týkat všech spojů, ale jen těch, zajišťující dopravu v ranních a večerních hodinách, popřípadě do vzdálenějších oblastí.

Pracoviště dispečinku s mapou a přehledem všech spojů (3. října 2016, Zdeněk Mazánek).