PLZEŇ - Správa železniční dopravní cesty ukončila první část modernizace plzeňského hlavního nádraží. Cílem projektu bylo upravit stanici tak, aby mohla plnohodnotně vykonávat funkci nejdůležitější křižovatky v regionu.

Současně s tím je tak nádražní kvalitní křižovatkou pro jednotlivé tratě, které jsou součástí transevropské dopravní sítě...

Pohled na probíhající rekonstrukci mostů (8. října 2017, Jakub Klimeš).

Modernizace uzlu Plzeň byla rozdělena na několik samostatných částí. Stavba Uzel Plzeň, 1. stavba – přestavba pražského zhlaví navázala na investiční akci nazvanou Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. tranzitního železničního koridoru. Ta zahrnovala modernizaci železniční tratě mezi hlavním nádražím a stanicí Plzeň-Jižní Předměstí, která byla rovněž rekonstruována. Během následné stavby, která nyní končí, došlo ke kompletní rekonstrukci východní části železniční stanice.

"Hlavním přínosem modernizace pražského zhlaví, tedy kolejového rozvětvení ve směru na Prahu, je především odstranění propadů rychlosti vlaků při průjezdu stanicí. Zatímco dosud musely rychlíky na výhybkách zpomalit až na 20 km/h, nyní mohou ve stejném úseku projíždět až osmdesátkou. Stavba přinesla i další pozitiva, například zvýšení efektivity přepravních proudů a snížení provozních a servisních nákladů. Instalace nového zabezpečovacího zařízení navíc posílila bezpečnost železničního provozu," sdělil náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb.

Další etapa přestavby nádraží skončila (8. října 2017, Jakub Klimeš).

Modernizovali jsme složité výhybkové konstrukce a rozsáhlé kolejiště plzeňského hlavního nádraží. "Cestující však nejvíce ocení bezbariérové přístupy na jednotlivá modernizovaná nástupiště a nově vybudovaný podchod, který urychlí přestupy z vlaků na MHD," řekl Jan Mitlöhner, projektový manažer společnosti Skanska, která stavbu prováděla. 

Součástí II. fáze projektu byla rovněž výstavba nové dvoupodlažní budovy centrálního stavědla. V ní je centralizována nejen technologie zabezpečovacího zařízení celého uzlu, ale i dopravní kancelář, pracoviště regionálního řízení dopravy, napájecí stanice, transformovny, záložní zdroje elektrické energie a prostory pro udržovací jednotky železniční dopravní cesty. Celkové investiční náklady fáze II činily 1,2 miliardy korun. Plánovaný příspěvek Evropské unie z Fondu soudržnosti pro fázi II byl ve výši až 548 milionů korun. Národní financování zajistil Státní fond dopravní infrastruktury.

Práce se nyní plně soustředí do mostů v Mikulášské ulici (8. října 2017, Jakub Klimeš).