PRAHA - Srpen roku 2002 se nesmazatelně zapíše nejen do historie republiky. Hlavní město Praha v polovině srpna čelilo katastrofální povodni, která zaplavila ulice města, tramvajové tratě i tunely metra. 

Připomeňte si ve Speciálu Informačního portálu Vlčoun.cz průběh povodní v roce 2002 včetně rozhovorů s řidičem autobusu a informátorem...

Zaplavená stanice metra Křižíkova (srpen 2002, foto: Tomáš Rejdal)

Největším zásahem do fungování města bylo zaplavení metra. Postupně byly z bezpečnostních důvodů během 13. srpna uzavřeny stanice Inalidovna na trase B a Malostranská a Staroměstská na trase A. Vlaky stanicemi projížděly. Protipovodňový štáb pak pro bezpečnost cestujících večer rozhodl o dřívějším ukončení provozu metra. Pár minut po 22.00 hodině je ukončen provoz na trase A mezi Dejvickou a Náměstím Míru a na trase B mezi Smíchovským nádražím a Florencí.

Zatímco vedení města a potažmo i Dopravního podniku hlavního města Prahy se snažilo zabránit průsakům a u stanic v záplavové zóně instalovaly protipovodňové stěny, voda večer proniká do metra! Zaplavuje obratové koleje a posléze také stanici Nádraží Holešovice a prodírá si cestu k Vltavské. Do trasy C se dostala překonáním ochranné hráze při stavbě nového úseku metra na Ládví. Po chvíli zaplavuje také stanici Florenc a zastavuje se až před Hlavním nádražím. V tuto chvíli metro končí na Pražského povstání.

Zaplavená tramvajová trať do Modřan (srpen 2002, Tomáš Rejdal)

Jen několik minut po půlnoci na 14. srpna dochází k zastavení provozu metra na trase B mezi Novými Butovicemi a Smíchovským nádražím a mezi Florencí a Českomoravskou. Ve stanici Florenc zůstávají odstavené dvě vlakové soupravy, se kterými se počítá po brzkém obnovení provozu. Voda si ve stejnou chvíli prodírá cestu do stanice Invalidovna a skrz ní pak do Křižíkovy ke stanici Florenc. Ušetřen není ani druhý směr k Palmovce, kde však narazí na uzavřený tlakový uzávěr. V průběhu noci voda proráží kabelové průchodky na Palmovce a zaplavuje stanice Palmovka, Česmokoravská a Vysočanská, kde se dostává do úrovně poloviny eskalátorového tunelu. Následně jsou přes vestibul zaplaveny i soupravy ve stanici Florenc. 

V průběhu odpoledne kulminovala řeka Vltava v Chuchli přibližně na 5300 metrech krychlových za sekundu - obvyklý stav je 112 metrů krychlových - ve výšce přibližně 790 cm - obvyklý stav je 59 cm. Od této chvíle začala Vltava poměrně rychle klesat, což se bohužel v centrální části Prahy podepsalo na statice budov. Několik z nich, především v oblasti Karlína, se zřítilo, jiné bylo nutné strhnout. V následující dnech voda dokonává dílo zkázy. Mezi posledními zaplavenými stanicemi je Anděl, Karlovo náměstí na trase B a k večeru také Muzeum na trase A.

Opadávající voda ve vestibulu stanice (srpen 2002, DPP/archiv)

V následující dnech došlo k opadávání vody, která jen odkrývala zbývající zkázu. Praha pak začala s obnovou tramvajových tratí, ale především s obnovou provozu metra na všech trasách. V pražském metru, páteřním dopravním systému městské dopravy, se podařilo po 223 dnech od katastrofálních povodní plně obnovit provoz. Píše se 22. března 2003. Provoz metra je obnoven v plném rozsahu, protože byly předány poslední dvě opravené stanice: Křižíkova a Invalidovna. Díky metru se zároveň vrací život do oblasti Karlína.

Informační portál Vlčoun.cz se v rámci desetiletého výročí věnoval připomínce těchto povodní. Součástí denního přehledu, který zahrnuje průběh povodní den za dnem a později po měsících, jsou i dva rozhovory. Jeden se zabývá povodněmi pohledem řidiče autobusů, druhý rozhovor pak popisuje fungování oddělení přepravní kontroly, kdy se z revizorů stali nepostradatelní informátoři. 

Čtěte také...
- Povodně 2002 v Praze. Zavzpomínejte s námi... (vydáno v srpnu 2012)
  (zdroj: www.vlcoun.cz)

Opadnutá voda na Vltavské (srpen 2002, Tomáš Rejdal)