ÚSTÍ NAD LABEM - Pamětníci, zástupci města i ústeckého dopravního podniku si ve čtvrtek dopoledne na Bukově připomněli sedmdesáté výročí tragického tramvajového neštěstí, které se zapsalo do dějin MHD.

Při něm tehdy ve slunečném 13. červenci 1947 zahynulo 30 cestujících. Místo tragedie již deset let připomíná pomník...

Primátorka Věra Nechybová před pomníkem (13. července 2017, DPMÚL - Luboš Heřman).

Byla neděle, a tak si mnoho Ústečanů vyjelo na výlet tramvají linky číslo 1 do Telnice, kde sbírali maliny a borůvky. Plně obsazená souprava se ale do centra města už nevrátila, v 17.07 hodin totiž vykolejila na Bukově v místě, kde se dnes setkávají Masarykova a Všebořická ulice. Motorový vůz se navíc při nehodě střechou zaklínil o sloup trakčního vedení, což vymrštilo vlečný vůz mimo koleje.

Obrovskou tragedii připomíná pomník

Následky dodnes připomíná pomník, který v místě po iniciativě pamětníků v roce 2007 vznikl. Je na něm třicítka jmen obětí, které nehodu na místě nebo následně v nemocnici nepřežili. Nehoda si vyžádala dalších čtyřicet těžce zraněných a třicet lehce zraněných cestujících. Příčiny nehody nebyly dodnes s jistotou objasněny. 

Pamětníci, kteří před deseti lety hovořili v článku pro Ústecký deník, jasně vzpomínali na tragédii, jako kdyby byla nedávno. Například Herbert Krejčí tehdy uvedl, že na tramvaj čekal ve Varvažově. Ale protože se do soupravy již nevešel, nechal ji ujet. O několik minut později vykolejila na Bukově. V době nehody byla v cirkusu také Ústečanka Vlasta Strnadová. "Přišli tam a prosili majitele aut, aby je poskytli pro převoz raněných," vzpomínala Strnadová s tím, že před cirkusem již stály sanitky, lékaři žádali dobrovolníky, aby darovali krev. Byl jí totiž náhlý nedostatek.

Pamětníci a pozvaní hosté během piety (13. července 2017, DPMÚL - Luboš Heřman).

Primátorka Věra Nechybová připomněla povinnost zajistit cestujícím kvalitní a bezpečnou dopravu. "Při vědomí toho, co se zde stalo, musíme mít stále na paměti otázku, zda jsme udělali vše proto, aby se taková nehoda neopakovala," zdůraznila Nechybová.

Tramvajová neštěstí v Praze a Ostravě

Ústecká nehoda je první na žebříčku tramvajových nehod v České republice. Ale není jediná. Další dvě vážné nehody se odehrály v Praze. V roce 1982 vykolejila tramvaj na Špejcharu, při nehodě zahynulo sedm lidí a dalších 48 lidí bylo zraněno. "V tramvaji tehdy cestovala také moje učitelka. Na nohy se už nikdy nepostavila, skončila na vozíku," uvedla jedna z pamětnic nehody Miloslava Vlčková. V březnu 2005 zase na pražském Karlově náměstí vykolejila souprava linky 22. Zadní vůz se tehdy dostal z kolejí na protisměrnou zastávku, kde zabil dva čekající cestující. Další tři byli zraněni.

Poslední z vážných nehod novodobé dopravy se stala v Ostravě. Na jednokolejné trati mezi Porubou a Vřesinou v dubnu roku 2008 se srazily dvě tramvaje linky číslo 5. Podle vyšetřovatelů jeden z řidičů nepočkal na povinné křižování a vyrazil na trať. Nicméně podle Drážní inspekce tehdejší provoz na jednokolejce nebyl kromě lidských činitelů nijak zabezpečen. Výsledkem byli tři mrtví a téměř čtyřicet zraněných.

Odklízení trosek havarované tramvaje (14. července 1947, Archiv města Ústí nad Labem).